Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.


VŠE O BALKÁNSKÉM VÍNĚ » Hodnocení tichých vín
Degustace vína a jeho hodnocení

Víno je prastarý nápoj, jehož historie sahá k dávným civilizacím Arménie, Gruzie, Mezopotámie, starého Egypta, Řecka či Říma. Model posuzování vína vznikal někdy v dobách Římské říše. Mezi hlavní kritéria posuzování vína patřilo: COLOR - ODOR - SAPOR, nebo-li barva - vůně - chuť. Tyto tři vlastnosti mají své hlavní místo v každém hodnotícím systému vína a jsou doplňovány o další podskupiny, dnes nejčastěji například hmat. HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ ZDE!

COLOR / BARVA

Vzhled vína hodnotíme pro určení barvy, čirosti, perlení, zhodnocení menisku a viskozity vína.

Barva - základní rozdělení tichého vína je na bílé, červené a růžové víno s hodnocením odstínu a hloubky barvy. U bílého vína obecně platí, čím je starší, tím je barva tmavší. U červeného je to přesně naopak, čím je červené víno starší, tím má světlejší barvu. Pro zhodnocení vyzrálosti vína hodnotíme tkz. meniskus, což je barevný okraj těsně na rozhraní hladiny a skleničky. Výraznější, někdy až cihlový okraj značí u červeného vína delší dobu zrání.

Barva červeného vína pochází ze slupek bobulí a její intenzita je závislá na slunečním svitu - vyzrálosti hroznů, obsahu tříslovin, půdě, odrůdě a způsobu výroby. Červená vína mají intenzitu barvy od světle červené, cihlové, rudé, rubínové, tmavě červené, u vyzrálých vín až po hnědočervenou. Intenzita barvy červených vín závisí také na přítomnosti žlutých taninů. Světlejší červená až rubínová barva je charakteristická pro mladá a lehká červená vína s vyšším obsahem kyselin. Červenou až červenohnědou barvou se vyznačují vína těžší a vyzrálá, s nižším obsahem kyselin. Stárnutím a vlivem oxidačních pochodů víno prochází modifikací barvy, která se mění z rubínové na červenou s nažloutlými tóny až červenohnědou. Stopy barvy na okraji skleničky svědčí o vyšší kyselosti vína.

Bílá vína se vyznačují širokou škálou odstínů barev od světlé, světležluté, zelenkavé a žlutozelené barvy až po jantarově žluté barvy a různé odstíny hnědé barvy. Vyšší barvu s nahnědlým odstínem mají vína nedostatečně sířená. Odstín barvy bílého vína napovídá i o jeho charakteru. Mladá a zdravá jakostní vína mají různě intenzivní zelenkavou barvu až se žlutavým odstínem. Vína nedokonale školená mohou mít barvu až jantarově žlutou, což může být způsobeno i vyšším obsahem tříslovin u vín vyrobených z nedozrálých hroznů s dosud nezdřevnatělými třapinami. Vína bez jakýchkoliv barevných odstínů patří většinou k vínům s nízkým obsahem extraktu.

Čirost - zdravé víno musí být čiré a křišťálově průzračné.

  • Jiskrné - víno s nejvyšším stupněm čistoty, dosaženým filtrací vína.
  • Čiré - víno průzračné, neopalizuje, ale ještě nejiskří.
  • Opalizující - víno průhledné, ale při pohledu proti světlu se paprsky lámou o velmi jemné kalící částečky.
  • Zakalené - víno zakalené, zákal způsobený vysrážením bílkovin nebo jiných látek (kvasniční zákal, černý zákal, bílý zákal).
  • Zlomené - víno, které bylo již jednou vyškoleno a znovu se zakalilo.
  • S krystaly vinného kamene - nepovažují se za zákal vína. Vinný kámen se vysráží buď v drobných krystalcích, které se jiskřivě lesknou, nebo ve větších lístcích, které sice nevzbuzují důvěru, ale jakost vína nenarušují.

Viskozita - když zatočíte sklenkou, stéká její obsah po stěnách a vytváří stopy, podle nichž můžeme posoudit viskozitu / hutnost či hustotu vína. Pomalé stékání vytváří stopy v podobě "slz", jde tedy o víno s vyšší koncentrací alkoholu, zbytkového cukru, či s vyšším obsahem extraktních látek. Pokud víno steče rychle po stěně sklenice a nezanechává žádné stopy, jedná se o víno řídké, vodové a lehké.

ODOR / VŮNĚ

Vůni vína, aroma neboli buket nám napoví leccos o jakosti, odrůdě i stáří vína. Víno obsahuje až tisíc rozličných vůní, které je možné rozdělit do několika hlavních oblastí, skupin a podskupin.

Štiplavá vůně s náznakem vůně octa naznačuje začátek octovatění vína nebo jiného bakteriálního, nečistého kvašení vína. Vůně vína musí být čistá, charakteristická pro révové víno. Aroma jakostních vín musí odpovídat odrůdovému charakteru vůně. Svěží vůně je intenzivnější u mladých vín, které si ještě pamatují vlastnosti odrůdy hroznů. Starší jakostní vína se vyznačují kvasným vývojem v láhvi, který u zralých vín přechází v buket ležácký, nazývaný také květina. Při další fázi zrání v lahvích se postupně vytváří tzv. stařinka. Tato fáze vyzrání dává vínu příjemnou chlebovou vůni i chuť. Vůně vína hraje důležitou roli i při kombinaci podávání vína a jídla. Charakteristické výrazy pro aroma vína:

  • Botrytidová: aroma se objevuje u hroznů po napadení plísní šedou.
  • Broskvová: vůně u odrůd Muller Thurgau a zřídka u odrůdy Sauvignon.
  • Jemná: vůně jemně zapadá do harmonie ostatních složek vína.
  • Kopřivová: vůně typická pro odrůdu Sauvignon.
  • Lahvová: výraz se používá pro druhotné vůně, které vznikají ležením vína v láhvi.
  • Muškátová: u odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu.
  • Odrůdová: vůně je typická pro určitou odrůdu vína.
  • Těžká: nasládle kořenitá vůně pozdních sběrů a dezertních vín.
  • Vanilková: vůně typická pro mladá, ale zralá vína Rulandského červeného.
  • Vinná: vůně vystihuje malou barevnost vína.
  • Vůně po stařině: připomíná vůni vypečené chlebové kůrky. Vzniká při zrání a stárnutí vína pomalou oxidací aromatických a chuťových látek.
  • Výrazná: vůně výrazně převyšující ostatní složky.
  • Zralá: označení pro směs vůně odrůdové i lahvové, vyskytuje se v kulminační zralosti lahvovaného vína.
  • Cizí: vůně neodpovídá popisu na etiketě, nebo je vínu zcela cizí.
  • Vadná: nežádoucí vůně, která vznikla nemocí nebo vadou vína.
  • Vůně po korku: vůně a chuť vzniká vyluhováním tříslovin z korku, nebo také plísní korkové zátky.
  • Vůně po sudu: nežádoucí aroma, vzniká nedostatečným ošetřením dřevěných sudů.

Intenzita - můžeme rozdělit až na sedm stupňů od velmi lehkého projevu až po extrémní intenzitu. Vždy musíme brát zřetel na odrůdu vína, jeho stáří, oblast a způsob vinifikace.

Čistota - vůně pozitivního charakteru - jednoznačně identifikovatelné vůně ovocné, květinové, kořeněné nebo rostlinné, někdy i živočišné vůně a další. Mezi nejčastější negativní vůně patří pach korku, tóny zvětralosti, plísně, zatuchlosti, myšiny nebo také pachy chemické - asfalt, beton, spálená guma, nafta, olej, plast a síra.

Harmonie vůně - vyjadřuje harmonii mezi intenzitou a čistotou vůně. Ideálně jsou obě tyto složky vyvážené a ve vzájemném souladu.

SAPOR / CHUŤ

Chuť vína je výsledkem doby zrání vína, charakteru odrůdy a jakosti, obsahu alkoholu a cukru, tříslovin, barviv, kyselin, způsobu výroby a teploty podávaného vína. Chuť vína hodnotíme pomocí receptorů na různých částech jazyka v chuťových pohárcích - sladkou chuť (špička jazyka), slanou (strany špičky jazyka), kyselou chuť (strany jazyka), hořkou chuť (kořen jazyka). Pomocí hmatových buněk v ústech dokážeme identifikovat teplotu, svíravost, drsnost, měkkost, nebo plnost testovaného vína.

Intenzita - značí prvotní dojem, který získáme při styku vína s ústní dutinou. Obecně lze říci, že čím je intezita chutí silnější a delší, tím je víno lepší.

Čistota - v chuti vína ukazuje optimální přítomnost typických a příjemných chuťových charakteristik vybrané odrůdy.

Harmonie - značí poměr všech znaků vína, čistotu a intenzitu chutě. Ideálně tyto dva parametry musí být v zájemné harmonii a souladu.

Perzistence - dochuť vína. Délka dochutě se měří od polknutí vína v kaudáliích / sekundách. Čím déle trvá dochuť, tím je víno kvalitnější.

CELKOVÝ DOJEM

Po zhodnocení vína zrakem, čichem, hmatem a chutí přichází udělení známky za celkový dojem. Harmonie jednotlivých veličin, délka s dochutí vína a celkový výraz velmi ovlivní celkové resumé. Ideálně zhodnotíme celkovou kvalitu, příčinu kvality, cenu, původ, odrůdu, filozofii vinařství, připravenost k pití, věk daného vína, potenciál zrání, či snoubení pokrmů.

.

Hodnocení tichých vín - HODNOTÍCÍ FORMULÁŘ (100 bodová škála)
Hodnotitel (email): *
Vinařství: *
Typ vína: *
Odrůda: *
Ročník: *
Název vína - Popis viněty:
Vzhled vína - textový popis:
Vzhled vína - Čirost: *
Vzhled vína - Barva: *
Vůně vína - textový popis:
Vůně vína - Intenzita: *
Vůně vína - Čistota: *
Vůně vína - Harmonie: *
Chuť vína - textový popis:
Chuť vína - Intenzita: *
Chuť vína - Čistota: *
Chuť vína - Harmonie: *
Chuť vína - Perzistence (délka dochutě): *
Celkový dojem - textové hodnocení:
Celkový dojem: *
Opište text z obrázku: *
captcha